Auto recenze Lancia

Závady a opravy na autě

Kdo toto auto zná, ví, že je velmi vzácné. A tím pádem i téměř nesehnatelné a cenově nedostupné. Jelikož jsem ovšem o tento vůz velice stál, sehnal jsem v Německu kompletní vrak civilní verze.
Bylo na něm špatné naprosto všechno.

Na více místech diravá proražená kevlarová karoserie, navíc kompletně vysklená.

Zadní trubkový rám praský.

Přední rám téměř vytržený z karoserie.

Bez tlumičů a s prasklou jednou zadní pružinou.

Motor zadřený, s rozbytým přeplňovacím dmychadlem, s prasklou hlavou a bez výfukového potrubí.

Vnitřní vybavení vozu víceméně chybělo.

Jediné, co bylo na autě celkem v pořádku, byla převodovka.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Jak jste si mohli všimnout výše, jednalo se na začátku, po koupi vozu spíše o vrak vhodný na skládku, než o uznávaný sportovní vůz.
Jelikož jsem ovšem chlapec šikovný, pustil jsem se do práce a z vraku jsem během jednoho a půl roku, za vydatné pomoci mnoha známých, postavil zpět na kola moji Lancii Rally 037 v provedení civilní verze.

Nejprve pár slov k technice.
Vůz je koncipován jako dvoumístný, s motorem vzadu podél před zadní nápravou a pohonem zadních kol.
Motor je mechanicky přeplňovaný čtyřválec o obsahu téměř 2 litry a s výkonem (dle původních parametrů) 205 koníků. Při celkové hmotnosti 1300kg jistě uznáte, že to s autíčkem hýbe pěkně.

A začneme pěkně od podlahy. Respektive od posazení se do auta.
Na to musíte mít dobrá záda a kolena. Do sedačky je to totiž proklatě nízko. Když dosednete, máte nohy nataženy prakticky před sebou a nad hlavou máte tak akorát místo na šířku dlaně. Takže žádný velký poposedávání!
Vnitřek je samozřejmě velmi strohý a hranatý, jak už to bývá u Lancií z osmdesátých let. Všechno je ale pěkně po ruce. Řadička, volant, který se náramě dobře drží, všechny potřebný páčky, víc budíků, než je dnešní dobou zvykem, tři pedály, které jsou sakra blízko u sebe, takže v gumákach nebo pracáakch do toho nelezte a to je všechno. Vlastně ještě topení. Třípolohový. Zapnuto, zapnuto na poloviční výkon a vypnuto. Klimatizaci tu nehledejte... :)
Pak najdete spínací skříňku. Ta je standardně v pravo pod volantem.

Motor naskočí na první otočení a hned začne příjemně bublat. Při vyšších otáčkach pak spíš bzučí.
Už samotný rozjezd je fascinující. Vytočíte motor na 5000 otáček a pustíte kousavou spojku. Zadní pneumatiky (R16 225/50) se zakousnou do asfaltu, přitom předek vozu stále sedí díky propracovanému zavěšení u země, a vůz vyrazí vpřed. Než se nadějete (nadějete se zhruba po 1,5 sekundě), máte na otáčkoměru 8000, na rychloměru 60 a je čas řadit.

Přesná kulysa řazení vylučuje při přeřazení sebemenší chybu a táhla řazení jsou taky tak akorát :)
Dát tam tedy dvojku je záležitost pár desetin sekundy a už zase šlapete na plyn. Po dalších zhruba 2,5 sekundě už uháníte stovkou a už je zase čas opět našmátrat šaltrpáku.
Pro dosažení dvoustovky musíte řadit ještě třikrát. Ano správně. Aby jste jeli 200, musíte tam mít už pátej kvalt. Je to dáno velmi krátkými stupni převodovky určené k závodění v zatáčkách a ne k dlouhodobé jízdě vysokou rychlostí. Za to se ale můžete těšit, že těch 200 tam máte během 11 sekund a při předjíždění se rozhodně nemusíte bát, že by jste se nestihly zařadit zpět do vašeho pruhu.

Nelze ovšem stále jenom zrychlovat. Při jízdě rozumnou rychlostí na delší vzdálenost se projeví ryze sportovní duch vozu. A to na vašem pozadí, které je řádně protřepáno. Podvozek je velmi, velmi tvrdý.
Díky tomu ovšem nemusíte mít strach ze žádné zatáčky. Auto prostě sedí. A Vy do zatáček jedzdíte stále rychleji a rychleji a vůz sedí a sedí a sedí a celý vůz se chová stále neutrálně díky výbornému rozložení hmotnosti a nastavení podvozku. Nesmíte ovšem šlápnout v zatáčcce na plyn. To se pak projeví zadní pohon. Zadní pneumatiky ztratí adhezi a už se točíte. A přímo do nejbližšího pangejtu. Pokud ovšem jízdu s přetáčivým smykem zvládáte a vyhledáváte jí, pak se vyblbnete na plno.
Jediná nevýhoda pro dnešní zhejčkance je absence posilovače řízení. Tak pěkně šup do posilky...

A ještě je někdy potřeba brzdit. Na to se posilka taky hodí. Civilní verze sice posilovač brzdného účinku (jakej pěknej název) obsahuje, ale přiznejme si to, dnes to je již o něčem jiném. Jeho malá účinnost vadí ovšem pouze padavkam, páč správnej závodník si vychutná přesně dávkovatelné brzdění.
A že to za to stojí. Máte co dělat, aby jste se neudusily pásama.

037 mám v provozu už rok a půl, zůčastnil sem několika amatérských závodů rally i do vrchu, kde jsem s Lancou bezpečně vyhrál a i několika srazů příznivců italských aut, kde jsem budil dostatečnou pozornost.

Po stránce jízdních vlastností nelze vozu nic vytknout.
Co se týče dalších vlastností, tak dle mě není také co vyčítat, páč se jedná o sportovní vůz. Jediná výtka zde snad může směřovat k nízké životnosti dílů, kterou jsou vozy Lancia pověstné. Takže to vlastně neni ani nic výjmečného. A pak samozřejmě cena náhradních dílů (když nejste šikovní a sami si je nevyrobíte).

Komu ovšem vadí, že je vůz hlučný, bez výdobytků moderní techniky a nepohodlný, tak má smůlu.

Všem ostatním mohu směle říci, že je to skvělý sporťák se závoděním v krvi.

A co je neméně důležité, každý neznalec se ohlédne, popřípadě si stojící vůz vyfotí a každý znalec zůstane civět s vyvalenýma očima, popřípadě stojící vůz celý poslintá.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•