Recenze Wartburg 353 kombi
“Spolehlivý tahoun.”

Autor recenze: Pája (41 let),
Jihomoravský kraj
všechny recenze tohoto autora

Rok výroby:1969 Typ motoru:0 Stav km při koupi:0 km Stav km nyní:0 km Způsob řazení:manuál Status vozu při koupi:nový Jak dlouho auto používáte? 36 let Průměrná spotřeba: 9 l/100 km Vloženo: 1. 2. 2007

Hodnocení recenze

Hodnocení vozidla autorem 2.0

Spolehlivost

2
 

Jízdní vlastnosti

2
 

Komfort

2
 

Provozní náklady

3
 

Náhradní díly

1
 
(1 = neuspokojivá!, 10 = vynikající!)

Informace od autora recenze

Koupili byste další auto tohoto výrobce? ne

Závady a opravy na autě

Majitel si je opravil vždy sám.


Hodnocení a zkušenosti s autem

Naše rodina tohle autíčko vlastní od roku 1970. Navíc s vlekem bylo nedostižné v převážení nákladu.

Na údržbu nenáročné, všechny opravy si tatínek dělal sám. S tímhle autíčkem jsem se naučila řídit a hlavně couvat. Maximálně mě vyhovuje řazení pod volantem a volnoběh. Bohužel tatínek zemřel a není nikdo, kdo by se tomu autu věnoval a udržoval ho.

Musíme se s ním rozloučit. Škoda, že ho nikdo nechce.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:


Komentáře uživatelů k recenzi Wartburg 353

Vložit komentář

wartburg

ten moj je z roku 1968 chcel by som vidiet pojazdnu fabiu po styridsiatich rokoch.

13.09.2008 | 03:02:15 |  Reagovat

Kubíku perfekně si jim to natřel. Kdysy v mládi jsem měl Wartburgy a jediné co mi na jejich provozu vadilo bylo, že se musel míchat při tankováni benzin-olej, hlavně jak byl člověk svátečne oblečen. Jinak to bylo spolehlivé a jednoduché autičko.

06.11.2007 | 11:42:23 | bývaly WartburagMan Reagovat

Pro "nevědomé žvástaly"
I s automobilismem spojené snahy o čistotu ovzduší a snižování exhalací škodlivin mají svou historii - historii kvalifikovaných přístupů, - i snah využít ekologickou motivací lidí pro jiné účely.
Jako škodlivina byl nejdříve "objeven" tetraetyl olova, přísada pro zvýšení oktanového čísla. Dnes už je minulostí. Další na řadě byl oxid uhelnatý (CO), jedovatý produkt nedokonalého spalování. Dvoutakty produkují méně CO, než motory čtyřtaktní bez katalyzátoru (Ten je účinný také jen do určité meze). Pak začlo tažení proti nespáleným uhlovodíkům (HC) z oleje a - hlavně z benzinu, a těch produkovaly dvoutakty podstatně víc, než čtyřdobé motory, a těžko se zvládaly. Jedovatost HC je cca desetkrát nižší, než u CO. Svým zápachem však dodávají protidvoutaktové argumenty. Poslední přišlo na řadu to nejjedovatější: oxidy dusíku (NOx). Čtyřdobé motory bez katalyzátoru jich produkují až asi desetkrát více, než motory dvoudobé.
Počáteční "evropská" opatření proti CO a HC: Těsnění ventilových vodítek, odvětrávání karterů do sání, chudá směs, a zpětné nasávání spalin. U dvoutaktů snižování poměru olej-benzin a zdokonalování rozvodu. V USA vsadili na katalyzátory. Výsledky opatření brzo nestačily, neuspokojovaly u dvoutaktů. Začal odklon od dvoutaktních motorů a také trend směrem ke vstřikování paliva přímo do válců. To ovšem bylo schopné řešit exhalace i u dvoudobých motorů, dokázala to i praxe. Plnění přestalo být spojené s přefukem z klikové skříně, kterým vždy unikala část palivové směsi do současně otevřeného výfukového kanálu (hlavní to příčina emisí uhlovodíků). Bylo tedy opět možno využít výhod moderních dvoudobých motorů. V USA byl vývoj nových motorů zaměřen na vývoj dvoutaktů po roce 1980 s výbornými výsledky (např Chrysler Neon 1992). Je znám australský motor Orbital Engines (Sarich), i řada japonských lodních dvoutaktů. Všechny mají katalyzátory bez lambda-sondy. (nepotřebují ji.) V NDR byla vyvinuta ekologická verze vstřikového dvoutaktu už pro Wartburg 311 (!), později i W 353. "Strana a vláda"však i zde opět rozhodly, že "to není třeba"a pokračování projektu zakázaly.
Světové automobilky nakonec své "dvoutaktové" záměry neuskutečnily, jistě i s ohledem na přetrvávající, dříve záměrně vyvolávaný odpor proti dvoutaktům ve veřejnosti.
Katalyzátor, okysličující ve výfuku CO a uhlovodíky HC na CO2 +vodu, se nakonec prosadil. S oxidy dusíku, NOX, si neporadil. Proto byly vyvinuty řízené katalyzátory s lambda sondou. Nesnášejí "chudou" směs, směs optimalizuje lambda sonda přes vstřikování. Dvoutaktům z důvodů vrozené nepatrné produkce oxidů dusíku stačí podstatně levnější neřízený katalyzátor.
Zůstalo jedno "ale": Výsledky všech snah, Pouze vodní pára a "neškodný" oxid uhličitý CO2.
CO2 způsobuje svou koncentrací v atmosféře klimatické změny. Nelze ho eliminovat katalyzátory, pouze likvidací spalování uhlíkatých paliv jako takových. Jako palivo zbývá skutečně jen vodík. A snad trochu překvapivě: Protože emise CO2 závisí výhradně na spotřebě paliva, jsou dnes ekologicky nejškodlivějšími automobily velké, supermoderní "offroady" a velkoobsahové moderní automobily, byť sebelíp vybavené katalyzátory. To z titulu jejich vyšší spotřeby a tím vyšších emisí CO2. S tím nelze dělat nic, leda je zakázat.
Pokud jde specielně o dvoutaktní automobily: Tvrdí se, že stále přísnější emisní předpisy EU znemožní další provoz dvoutaktů. Ano, předpisy se zpřísňují, ale pro nové typy. - Je to směrnice EU číslo 70/220/EWG, a neplatí pro již provozovaná vozidla. Pro ty platí 96/96/EG. U emisí omezuje pouze CO, a sice pro vozy do r.v. 1986 na mez = 4,5%, pro mladší na mez = 3,5%. Tuto hodnotu dvoutakty splňují, na rozdíl od něktrých starších čtyřtaktů, s rezervou.
Tvrdilo se, že EU požaduje zákaz provozu automobilů starších dvaceti let. I to byla účelová fáma. Směrnice EU 200/53/EG, týkající se likvidace starých automobilů, stanovuje, m.j., že u automobilů do r.v.1980 musí být 70% dílů recyklovatelných (u novějších vyšší %), nebo znovu použitelných. Počítá se tedy s provozem I starých aut, pokud bude jejich technický stav dobrý.
Toto potvrdil opakovaně i činitel Evropského parlamentu pan Elmar Brok, s nímž je AICE již mnoho let v oficiálním styku. Šíření fám označil pan Brok za pokusy "euroskeptiků", lidem EU znechutit. Zákaz starších aut nad 20 let by podle něj odporoval i zásadám EU o lidských právech.
A tak začíná ještě někde přežívající volání po zákazu dvoutaktů znít dětinsky. V provozu jich dnes nepotkáme ani procento. Jak naivní je představa, že by zákaz zlepšil kvalitu ovzduší, lze ověřit na monitorování ovzduší ve městech. V centru dopravně přetížené Plzně dosahují typické koncentrace CO asi pětiny nejnižšího limitu. Typicky dvoutaktové uhlovodíky se neměří vůbec (!). Nejvyšší koncentrace vykazují oxidy dusíku NOX, obvykle 40 až 60% nejnižšího limitu. Na produkci NOx se dvoutakty prakticky nepodílejí. O kolik by se tedy zlepšila kvalita ovzduší, kdyby najednou zmizely ze silnic? Mimoto tradiční dvoutakty, ty, které máme zde na mysli, ubývají přirozenou cestou, jejich podíl v provozu je mizivý už dnes.

J.Kopeček, ZS AICE ČR

10.07.2007 | 16:54:05 | Kubik Reagovat

ja ho vezmem

13.05.2007 | 22:45:43 | robb Reagovat

přítel dvoutaktů

Tak proč sis ho kupoval? To si nevěděl,že dvoutakt smrdí? Asi si nikdy nejel za studenou nebo vyběhanou Liazkou,Avií,Karosou atd atd.Wartásek smrdí a hulí jen když je rozštelovanej nebo do něj nějakej penis jako ty naklopí moc oleje..

16.03.2007 | 03:00:28 |  Reagovat

Žádný zázrak!

Také jsme toto auto před mnoha lety měli. Pod předními sedačkami praskala podlaha, pod uchycením zadních blatníků brzy rezlo - tam nejdřív. Chvíli jsem nemohl pochopit, proč se všichni tlačí před nás. Ale to jen do okamžiku, kdy jel před námi taky Wartburg nebo Trabant.

01.03.2007 | 14:42:02 | Nepřítel dvoutaktů Reagovat

Na co by komu byl:-))

03.02.2007 | 21:33:42 |  Reagovat